Jo, mám rád elektronické vychytávky. Gadgety. To je vcelku běžné. Právě před rokem jsem si jeden gadget, v Čechách málo známý, pořídil. Jmenuje se Sony Reader. Je úžasný. I po roce jsem z něj stále nadšený. Teď jsem ho na pár týdnů půjčil, a tak moc mi chybí, že jsem se rozhodl o něm aspoň napsat a pokusit se vám ho představit. Když už jsem si založil blog... ;-)
Stručně řečeno,
Reader, celým jménem Sony PRS-500 (Portable Reader System), je čtečka elektronických knížek. Nic víc. No dobrá, umí také přehrávat MP3 a prohlížet obrázky, ale to už dnes dokáže snad i lednička. Reader je na čtení knih. Pokud nečtete knížky, měli byste na tomto místě skončit, tento příspěvek není pro vás.
Elektronické knížky? Proč?
… Tato otázka jistě mnohé napadne. Přece od poloviny 15. století máme ty staré dobré papírové... Trendem dneška je však mít všechny informace v digitální podobě, nejlépe online. To má jistě smysl i u knih. Třeba v těch odborných můžeme snadno vyhledávat. Noviny (zpravodajství) online jsou dnes samozřejmost. S beletrií v elektronické podobě je to složitější. Kamenem úrazu je čtení. Snad nikdo se nevydrží dívat na monitor počítače a nechat se unášet příběhem, když musí sedět na kancelářské židli a po chvíli mu oči pálí z toho bílého pozadí (pozn. dle výzkumů je text na černém pozadí ještě daleko horší).
S klasickou papírovou knížkou se pohodlně uvelebíte v křesle, v posteli a je to. Čtete-li ale více, potřebujete neustálý přísun nových knih. Pokud si je kupujete, narazíte na problém „kam s nimi?“ A nepřišlo vám někdy líto, kolik papíru (stromů) padlo, abyste si knížky jednou přečetli a pak založili? Já obvykle jednu knihu dvakrát nečtu a přitom je nedokážu vyhodit. V tomto ohledu je nejlepší knížky půjčovat a půjčovat si je, za cenu drobných organizačních problémů (cestování, limitovaná nabídka i doba výpůjčky). A musíte dávat pozor, abyste knížku nepomačkali, nepotrhali, když ji po cestě autobusem či vlakem lovíte z tašky.
Tímto děkuji všem kamarádkám a kamarádům, se kterými si papírové knížky doteď půjčujeme. Dík, moc si toho vážím.
Knihu v elektronické podobě seženete či koupíte na Internetu. I takové, co v češtině nikdy nevyšly a nevyjdou. Knihy po 80 letech ztratí nárok na autorské honoráře, takže je můžete mít zdarma legálně (
projekt Gutenberg). Populární je v tomto ohledu Arthur Conan Doyle s příběhy Sherlocka Holmese. Co tedy dělat, když ji máte a chcete ji přečíst? Můžete ji (neekologicky) vytisknout a získat neforemný balík kancelářského papíru. Někteří odvážlivci čtou knihy na svých nadupaných mobilech a PDA s malinkými obrazovkami, a tvrdí, jak je to skvělé. Naštěstí pro jejich oči jim po dvou hodinách dojdou baterky :-)
Reader to řeší
Sony Reader je sice takový malý počítač, ale má unikátní display. Používá technologii
elektronického inkoustu a výsledkem je to, že text je zobrazen v podobné kvalitě, jako by byl vytištěný na papíře. Nic na vás aktivně nesvítí, je vidět stejně dobře ze všech úhlů (oproti displayům na mobilech, ap). Navíc, když se text vykreslí, už tak zůstane, není potřeba energie k jeho udržení. Proto se výdrž udává v počtu otočení stran a u Readeru je to neskutečných 7500 stran. Obrazovka je přitom srovnatelně velká s malou knihou. Velikost textu si můžete zvětšit, takže tolik nenamáháte oči. Po takové úpravě má elektronická kniha často přes 1000 stran. Ale to přece nevadí, Reader je stále stejně tenký a můžete jej nosit stále při sobě. Vejdou se do něj klidně i stovky knih, které si můžete odvézt na dlouhou dovolenou.
Když s někým o Readeru mluvím, vždy ještě uvádím následující situaci. Jezdím každý den hodinu do práce a hodinu z práce a potřebuji při tom nějak zaměstnat mysl. Ne vždy se v autobuse
MHD vyskytne pohled na nějakou atraktivní osobu opačného pohlaví, takže si čtu. Reader už čeká na stránce, kde jsem skončil. Můžu ho držet v jedné ruce, jedním jejím prstem otáčet i stránky, takže se druhá ruka může chytit nějaké tyče. Dá se tak pohodlně číst i ve stoje, a důchodci jsou happy (sedí). Už žádné obracení stránek nosem nebo jen v zastávkách.
Reader není zdaleka první zařízení na čtení elektronických knih ani první s touto technologií (viz
Librie,
iLiad), ale je snad první, který je otevřený. Můžete si do něj ze svého počítače nahrát cokoli si přejete (v pdf, txt, doc, rtf). Dřív jste třeba byli odkázáni jen na kupování knih z e-shopu výrobce.
Pokud už si knihu koupíte, v elektronické podobě stojí méně než papírová, takže také podstatné plus. Díky tomu se může Reader vyplatit i finančně. Mimochodem, Sony má pro kupované knihy vlastní formát, takže si koupenou knížku přečtete vážně jen vy, plus ještě jeden majitel Readeru, který s vámi může sdílet účet u Sony. Nebo musíte půjčovat váš Reader :-)
Mínusy by se také našly
Jedním z hlavních mínusů je právě ona technologie elektronického papíru. Je ještě v počátcích, takže čas, který Reader potřebuje k překreslení stránky, se počítá v sekundách. Na to se dá ale zvyknout, prostě automaticky při čtení mačkáte klávesu na otočení stránky o něco dříve. Po pár kapitolách jsem to už nevnímal. Díky této technologii také na Readeru nejde vyhledávat v textu, bylo by to neskutečně zdlouhavé. My ale Reader chceme na čtení beletrie, ne? Tam se žádný text nehledá. Začneme na první stránce, skončíme na poslední. Přiznávám, že oproti papíru má obrazovka menší kontrast. Prostě bílá není úplně bílá. Naštěstí se na tom stále pracuje, takže tyto uvedené nepříjemnosti postupně vymizí, v novém modelu Readeru (PRS-505) jsou už o něco lepší.Stejně jako papírovou knihu nemůžete číst potmě, je tomu tak i s Readerem. Musíte mít nějaký zdroj světla. Ještě mě napadá jednou mínus oproti papírové knize: přeci jen můžou dojít baterky. V reálném provozu sice vydrží tak 3000 stran, takže se může stát, že na baterie zapomenete. Naštěstí k nápravě stačí standardní USB kabel a jakýkoli počítač.
Mínusem také je, že u nás se pro Reader těžko shánějí české knihy. Viz další odstavec.
Reader v Čechách
I když je výrobcem celosvětový gigant Sony, je Reader dostupný jen v USA. Zatím. Už je ohlášena Kanada a jsou zprávy i z Británie. Předchůdce Readeru byl jen v Japonsku a také tam skončil, právě díky omezení na nutnost kupování knih skrz Sony. Reader začíná v Americe, a stal se velmi populární. Sony bylo překvapeno zájmem a pokud jste ho chtěli, museli jste aspoň měsíc čekat v pořadníku. Já si Reader koupil od amerických podnikavců v aukci na
eBay, jinak to nešlo. Dnes si v Evropan může Reader koupit přes některé americké e-shopy. Oficiálně od Sony to stále nejde.
My v Čechách máme ještě další problém. Tím je náš jazyk. Reader je dělán pro americký trh, a Sony z jinak nepochopitelného důvodu do výbavy Readeru nezařadilo české fonty. Ještě jsem nenapsal, že kolem Readeru vyrostla velká
Internetová komunita. A tak se podařilo najít způsob, jak do Readeru fonty pro češtinu i jiné jazyky nahrát (zlaté ruské mozky). Sony v novém firmwaru sice tuto cestu znemožnilo, našla se však nová, ještě daleko snazší. A díky ní můžete do svého Readeru dostat ještě spousty dalších vychytávek, které pro něj udělali fanoušci.
Další kapitolou je kupování elektronických knih. S českými knihami dosud žádné obchody nejsou, čímž rozhodně nechci tvrdit, že českou beletrii na Internetu neseženete. Sony má svůj obchod, kde se dají sehnat jen Americké tituly. To je pochopitelné, když je Reader oficiálně jen v Americe. Chápu, že Sony musí jednat a uzavírat smlouvy s vydavateli. A chce na tom vydělat. Naneštěstí se také stane, že na
Amazonu je kniha jako paperback levnější než její elektronické dvojče v Soňáckém
Connect Store.
Budoucnost elektronických knih aneb co na to Národní knihovna
Aktuálně se hodně mluví o stavbě nové budovy
Národní knihovny na Letné. Vyhrál odvážný projekt
Jana Kaplického. Projekt se mi líbí, bylo by skvělé mít v Praze tak jedinečný kus architektury. Je mi ale trochu líto, že by měl prioritně sloužit, s prominutím, jako sklad knih, ve kterém opět za nějakou dobu dojde místo. Zákon ukládá Národní knihovně povinnost archivovat každý titul, který v Čechách vyjde. OK, ale proč nutně v papírové podobě? Už teď je v onom zákoně navíc povinnost všech vydavatelů poskytovat díla i v elektronické podobě, takže s dostupností by problém nebyl. S trochou nadsázky, proč raději za ty peníze nedat každému Čechovi jeden Reader a pečlivě ošetřit a zabezpečit postup při poskytování autorských děl? Pro státní rozpočet by to vyšlo na stejné peníze.
I kdyby to tak nedopadlo, což je hodně pravděpodobné :-), měl bych spoustu podnikatelských nápadů, jak elektronické knížky víc otevřít běžným lidem. Odvázat je od potřeby být u počítače. Třeba na stáncích se můžou prodávat noviny v elektronické podobě, které si pak lidé můžou číst po cestě do práce tak, jak to dělají teď s těmi papírovými.
Snad půjde budoucnost tímto směrem. Sony to totiž se svým Readerem bude mít těžké. Už se na jeho místo chystají další konkurenční zařízení na bázi elektronického inkoustu, třeba zajímavý francouzský
Cybook. Což je pro nás i pro elektronické knihy jen dobře.
Čeští fanoušci Readeru
Pokud jsem ve vás vzbudil pro Reader nadšení, jsem rád, protože přesně to bylo záměrem tohoto příspěvku :-) . Neváhejte a obraťte se na mě s jakýmikoli otázkami. Pokusím se vám poradit, kde si Reader od nás objednat, jak do něj dostat češtinu. Cokoli. Není někde české fanouškovské fórum o Readeru?
