sobota 24. ledna 2009

Somálsko: Balkán v Africe

Ani já nemůžu uvěřit, jaké téma má můj další post. Není v tom e-Ink, není v tom králík, ale politika. Jak pořád strkám nos do cizích věcí, nabídl jsem kamarádce, že udělám základní fact-checking ohledně její práce do školy. To jsem ještě netušil, jak úžasně zajímavé to téma bude. Pokusím se o pár věcí podělit.



Somálsko

Ještě před týdnem pro mě bylo Somálsko zemí tam na rohu Afriky, kde pořád probíhají boje, lidé cestují na prázdniny faxem :D a piráti unášejí obchodní lodě i jachty. Po bližším zkoumání na Wikipedii jsem zjistil, že tam přitom jsou územní celky, kde je vcelku klid, lidé se tam snaží o demokracii a chtějí větší či menší nezávislost na tom Somálsku, které známe ze zpráv. Ale nebyli by to asi Somálci, kdyby i "ti hodní" mezi sebou občas nepozvedli zbraně.

Historický přehled

Somálsko je osídleno už tisíce let. Až do roku 1884 to byla relativně klidná oblast několika sultanátů. Území pak ale dobyli Francouzi, Britové a Italové a rozdělili si Somálsko mezi sebou. Francouzi získali to, co se teď nazývá Džibutsko. Britové vyhlásili protektorát na severu, Italové zabrali celé východní pobřeží. Během WWII se to trochu promíchalo, ale nakonec vše zůstalo při starém a došlo až k "obligátnímu" získání nezávislosti. Britský Somaliland se osamostatnil 26.6.1960, a o pár dní později, 1.7., se spojil se zbytkem území a vytvořili Somálsko, jak ho známe dnes. Dalším klíčovým momentem byl puč provedený generálem Saidem Barrem koncem roku 1969. Diktátorem byl až do roku 1991. Během té doby byl podporován USA kvůli strategické poloze Somálska a také protože sousední Etiopie se shlédla v Sovětském svazu.

Na začátku 90. let se sovětské impérium rozpadlo, Amerika podporu stáhla a zemi zachvátily krvavé boje. Největší odpor byl už od počátku na severu, kde v roce 1991 po vítězství nad Barreho silami vyhlásil nezávislost stát Somaliland. Na jihu boje pokračovaly ještě několik let a zemi zachvátila humanitární krize. Z té doby pocházejí i zmíněné vtipy. Svět poslal pomoc, ale tu místní vůdci měnili za zbraně s okolními státy, proto OSN vyslalo do země vojenskou ochranu, která měla navíc i pomoci upevnit pozici tamější vládě. Vše se ale zvrtlo po jedné operaci, kdy Američané zaútočili na dům v hlavním městě Mogadishu, ve kterém schůzovali klanoví stařešinové a přes 70 jich zabili. Jindy znepřátelené klany se spojily a zaútočily na Americké síly, což vyústilo v sestřelení dvou vrtulníků Black Hawk. O této akci by měl být i film Černý jestřáb sestřelen (2001, režie Ridley Scott, asi si ho brzo seženu). 18 Američanů (a přes 1000 Somálců) zemřelo. Cizinci se stáhli a už tu o nich neuslyšíte.



Republiku by od roku 1991 měla řídit Přechodná federální vláda (TFG - Transitional Federal Government). Té se však od počátku nepodařilo získat dostatečnou autoritu a v jižní části země dodnes, s kontroverzní podporou tradičního sousedního rivala - Etiopie, neúspěšně bojuje s Islamisty, kteří chtějí v Somálsku vytvořit islámský stát. To vše je ale relativně známé, pojďme se proto podívat na sever.



Klidný sever

Vůbec jsem netušil, že na severu existuje už od roku 1991 nezávislý Somaliland (na mapě jako SL). Navazuje na koloniální Britský Somaliland, na těch pár dní samostatnosti v roce 1960 a nárokuje si i celé bývalé britské území. Na rozloze 2x větší než Česká republika žije 3,5 mil. obyvatel. Problém je v tom, že jej jako stát dosud nikdo neuznal. Vyvíjí u sebe demokracii, má parlament i prezidenta. Nejcennější na tom je, že to vše bez jakéhokoli zásahu zvenčí.

"Mezinárodní společenství nás opustilo," cituje americký list Christian Science Monitor naříkajícího místního novináře. "Amerika mluví o podpoře demokracie, ale všechno je podřízeno boji proti terorismu. Náš úspěch je zastíněn americkými strategickými zájmy v Somálsku," dodává.

Dalším velkým státem v severní části je Puntland (na mapě PL). Jméno vychází se staroegyptského Land of Punt - "land of god". Byl vyhlášen v roce 1998 jako autonomní stát, a na rozdíl od Somalilandu se odtrhnout nechce. Mezinárodní uznání také dosud nezískal. Do Puntlandu proudí množství uprchlíků z jihu. Z města Bosaso (fotky zde) úplně severu se během občanské války stalo vůbec největší Somálské město s více než 500.000 obyvatel, když před válkou jich mělo jen 50.000. Bosaso tak má vlastní televizní stanici a Italská firma (díky koloniální minulosti?) tam buduje mezinárodní letiště.

I Puntland má svůj parlament. Mám ale dojem, že v něm zasedají zástupci jednotlivých klanů. V Somalilandu je spodní komora parlamentu volena lidmi, vybírajícími si z více politických stran. Prezident je v obou státech volen parlamentem. Politika je v Puntlandu více propojená se zbytkem Somálska, jeden z bývalých prezidentů Puntlandu se stal Somálským prezidentem (tedy v rámci TFG) od roku 2004 až do 29. prosince 2008, kdy kvůli třenicím s vládou rezignoval a vrátil se zpět do Puntlandu, kde 3.1.2009 zahajoval zasedání parlamentu (všimněte si plastových židliček v zasedací síni).



Neklidný sever

K ideálnímu stavu je však daleko, jde o území. Somaliland si nárokuje celé bývalé britské území, několik okresů na východě je však kmenově blíž k Puntlandu a i za Barrovy diktatury v nich měl Puntland větší vliv. V roce 2003 tato území Puntland obsadil i vojensky. Od začátku roku 2007 však na tomto území docházelo k demonstracím pro- i proti- Somalilandským, i kvůli vnitropolitickým sporům v Puntlandu. V červnu vyhlásil v severní části nezávislost nový stát Maakhir, jehož existenci neuznává už vůbec nikdo, už vůbec ne sousedé. Zbytek okresů se inspiroval a v roce 2008 utvořil Northland State.

V říjnu 2007 došlo dokonce k vojenské roztržce, kdy Somalilandská armáda napadla a dobyla hlavní město jednoho ze sporných okresů a vliv si tam udržela dodnes. Když tedy sečteme nárokovanou rozlohu všech států v Somálsku, výrazně překročíme 100% celkové rozlohy :-)

Ekonomické perličky

Je otázka, jestli za tím vším máme hledat jen klanové rozdíly. Náboženství je v celém Somálsku jednotné (sunnitský islám). Pojďme se podívat na některé ekonomické zajímavosti.

V celém regionu jsou největším trhákem hospodářská zvířata a výrobky z nich (kůže, kožešina). V Somalilandu tvoří páteř ekonomiky. Chovají tam 24 mil. kusů (7 ks na 1 obyvatele) a vyváží ročně cca 3 mil. kusů zvířat, nejvíce ovcí, do zemí středního východu. V Puntlandu tvoří hospodářská zvířata 80% exportu, 40% HDP. Řekl bych, že v období finanční krize je ekonomika postavená na dobytku daleko odolnější než ta výrobě aut ;-)

Somálsko má dlouhé pobřeží, takže rybářství a pirátství jsou logicky dalšími způsoby obživy. Některé noviny obviňují Puntlandské špičky z konexí na piráty, vláda však tato nařčení odmítá.

Drtivá většina rozpočtu zemí jde na zbrojení. Oporu armád tvoří obrněné džípy, oproti sousední Etiopii vybavené i letectvem (vrtulníky Sovětské výroby) mají co dohánět. Důchody nejsou velký problém, když 70% obyvatel má do 30 let.



Australská klika

Co mě ale zaujalo, je vliv Austrálie na dění v Puntlandu. Jeden z nedávných prezidentů získal v Melbourne doktorát. Byl několikrát žádán, aby se vrátil a ujal vlády. Stalo se (v roce 2006?). Ještě jsem nezmínil, že na severu Somálska se nachází zatím nevyužité zásoby ropy. Jedny z nejslibnějších na světě. A právě tento prezident přivedl do Puntlandu australskou těžařskou společnost Range Resources, která na území provedla základní výzkum. Puntlandská vláda pak této a kanadské firmě Canmex Minerals (nyní Africa Oil Corp.) prodala exkluzivní práva průzkum a těžbu, a to i na sporných územích, která si nárokují i Somaliland a Maakhir a pořádně je tak naštvala.

Mezinárodní uznání

Somaliland je tedy jediným státem snažícím se o úplnou nezávislost. Má i vlastní měnu (Somalilandský šilink), která nemá žádný oficiální směnný kurz. Mezinárodní společenství existenci státu ignoruje, bojí se následného možného rozdrobení Somálska po vzoru Balkánu. Sousední Etiopie, která po odtržení Eritrey přišla o přístup k moři, získala dohodu na využívání Somalilandského přístavu Berbera pro svůj zahraniční obchod. Přesto i ona stále uznává Somálsko jako celek.

Somaliland svou budoucnost vidí jako člen Commonwealthu. Jsem zvědavý, jak se to vyvine. Přijde mi, že Somálsko je jednou z nejbouřlivějších a nejnestabilnějších oblastí na světě, přitom se o něm skoro nepíše. Cestovatelé navštěvují přírodní parky v Ugandě a Keni, svět má legraci z milionové inflace v Zimbabwe. Doufám, že tento příspěvek vzbudí zájem o Somálsko i v několika z vás :-)