Volby 2017 v ČR s jinými parametry volebního systému

Po minulých volbách před 4 roky jsem psal podobný článek, který zkoumal, jak změna formule pro přepočítávání hlasů na poslanecké mandáty spolu s počtem volebních obvodů ovlivní při stejném hlasování občanů výsledné složení Sněmovny.

Nyní, po volbách v roce 2017, se zaměřím na předvolební koalice a celkový počet mandátů. Nejprve si ale připomeňme výsledky voleb.

Strana	% hlasů	Mandáty	% mandátů
ANO ODS Piráti SPD KSČM ČSSD KDU-ČSL TOP 09 STAN	29,64 11,32 10,79 10,64 7,76 7,27 5,80 5,31 5,17	78 25 22 22 15 15 10 7 6	39,0 12,5 11,0 11,0 7,5 7,5 5,0 3,5 3,0

Menší počet poslanců

Andrej Babiš (ANO) navrhoval snížit počet poslanců z 200 na 101. Tomio Okamura (SPD) po volbách prohlásil, že by počet snížil dokonce na 81. Pokud by zůstalo zachováno současných 14 volebních obvodů i metoda přepočtu hlasů na mandáty, výsledky by byly následující:

Strana	% hlasů	101 mandátů	% mand.	81 mandátů	% mand.
ANO ODS Piráti SPD KSČM ČSSD KDU-ČSL TOP 09 STAN	29,64 11,32 10,79 10,64 7,76 7,27 5,80 5,31 5,17	45 15 12 13 5 4 2 3 2	44,55 14,85 11,88 12,87 4,95 3,96 1,98 2,97 1,98	37 11 11 9 4 3 2 2 2	45,68 13,58 13,58 11,11 4,94 3,70 2,47 2,47 2,47

Dle očekávání je vidět, že snížení počtu mandátů nahrává velkým stranám. Tou bylo v volbách 2017 jen ANO a jeho zisky jsou znatelné. Menší strany by obdržely asi jen (procentuálně) polovinu mandátů. V případě Sněmovny s 81 poslanci by tak ANO stačilo získat podporu KSČM a mělo by těsnou většinu.

Vliv předvolebních koalic

Vzhledem k tomu, že se ve volbách dostaly menší středo-pravicové strany do Sněmovny jen těsně, mluvilo se o tom, že kdyby bývaly uzavřely koalici či kandidovaly jako jedna strana, ušetřily by si riziko, že se některá z nich do parlamentu nedostane. Díky metodě přepočtu by také při stejných procentech získaly více mandátů.

Zkusíme se podívat na variantu KDU-ČSL + STAN, které předvolební koalici plánovaly, ale nakonec se zalekly 10% volební klauzule. Dále si zkusíme koalici KDU-ČSL + STAN + TOP 09, které mají v zásadě podobný program a soupeří tak o stejného voliče.

Počty hlasů pro koalici jsem získal jako součet hlasů pro jednotlivé strany. V reálu by asi bylo jinak, někteří voliči by takovému spojenectví fandili více a dali mu přednost například před ODS či Piráty, jiné voliče by naopak přítomnost dalších stran na kandidátce odradila.

Strana	% hlasů	Mandáty	% mand.
ANO ODS KDU-ČSL + STAN Piráti SPD KSČM ČSSD TOP 09	29,64 11,32 10,97 10,79 10,64 7,76 7,27 5,31	75 23 22 22 22 15 15 6	37,5 11,5 11,0 11,0 11,0 7,5 7,5 3,0

Strana	% hlasů	Mandáty	% mand.
ANO KDU-ČSL + STAN + TOP 09 ODS Piráti SPD KSČM ČSSD	29,64 16,28 11,32 10,79 10,64 7,76 7,27	70 37 22 21 21 15 14	35,0 18,5 11,0 10,5 10,5 7,5 7,0

Připomeňme, že samostatně získaly ony tři strany celkem 23 mandátů a vítězné ANO 78. Rozdíl je tedy patrný a díky přepočtu hlasů na mandáty pomocí d'Hondtovy metody je to právě ANO, které by mandáty ztratilo.

Vlastní výpočty byly provedeny v mé aplikaci Electoral Sim pro iPad, jejíž funkčnost je popsaná zde. Nová verze s daty z voleb 2017 bude dostupná během několika dní.
 

Doplnění 30.10.2017: Volby starým systémem

Několikrát jsem četl, že starý volební systém, který v Česku platil do změny v době opoziční smlouvy ODS a ČSSD, by byl spravedlivější. Do voleb v roce 1998 se pro přepočet hlasů používala metoda Hagenbach-Bischoff, která větším stranám oproti D'Hondtově metodě nahrává jen mírně.

V následující tabulce je tedy srovnání současného systému (vlevo) s tím starým (vpravo).

Strana	% hlasů	D'Hondt		Hagenbach-Bischoff
		Mandáty	% mand.	Mandáty	Rozdíl	% mand.
ANO ODS Piráti SPD KSČM ČSSD KDU-ČSL TOP 09 STAN	29,64 11,32 10,79 10,64 7,76 7,27 5,80 5,31 5,17	78 25 22 22 15 15 10 7 6	39,0 12,5 11,0 11,0 7,5 7,5 5,0 3,5 3,0	66 24 24 23 16 15 12 10 10	-12 -1 +2 +1 +1 0 +2 +3 +4	33,0 12,0 12,0 11,5 8,0 7,5 6,0 5,0 5,0

Nová verze aplikace s daty z voleb 2017 je již k dispozici na App Store.

Dřevěná lokomotiva od Timberkits

Náhodou jsem na webu narazil na dřevěné stavebnice modelů a protože jsem jako malý rád lepil modely z papíru i plastu, zatoužil jsem si zas něco zkusit vyrobit. Navíc použití dřeva se moc často nevidí a tušil jsem, že to nebude snadné zacvakávání dílků do sebe.

Pořídil jsem si model historické lokomotivy od firmy Timberkits. Je podle jedné z prvních parních lokomotiv v historii, od Roberta Stephensona, Rocket, viz Wikipedie. Jedná se o jednu z nejobtížnějších stavebnic od Timberkits, takže si člověk procvičí šikovnost a trpělivost.

Takto vypadá krabice, ve které skládačku dostanete. Uvnitř je několik pater dílků (celkem pět). Vše se lepí přiloženým lepidlem (typu Herkules) a je tam i vosk a brusný papír.

Bez návodu by to člověk nedal ani náhodou. Každý krok je podrobně popsaný. Návod je formátu A3 popsaný z obou stran se spoustou obrázků. Když se má použít nějaká osička, naštěstí je u ní v návodu i délka a poloměr.

 Hlavní ale je dělat vše s co největší přesností. Někdy díly nemají žádné zářezy, kterých se držet, tak se musíte poradit tím, co je po ruce.

Největším problémem je ale přesnost dřevěných dílků. To není jak s plastem, který se vylije do šablony. Dřevěné dílky ve stavebnici musíte před lepením vždy zkusit, jestli pasují, a celkem často i vhodně obrousit.

 Tady už je vidět nějaký progress.

Model je pohyblivý, to jsem doteď zapomněl říct, a přitom to je na něm to nejvíc úžasné. Ve výsledku se pak točí klikou, písty začnou pracovat a kola točit. Takže při lepení si člověk musí dávat pozor, aby se lepidlo nedostalo tam, kam nemá. Na obrázku centrální část po podvozkem.

Začátek práce na pohyblivém pístu. Je složen z poměrně hodně dílů, na tomto prvním obrázku už jich je 6.

Přibylo dalších 7 dílů.

A tady je jeden píst už celý (ještě přibyly další 4 díly - osičky a ukončení), tedy celkem 17 dílků. Ještě píst na druhé straně a další krok je hotový. Jen toto mi zabralo spolu s obrušováním dvou příliš tlustých os (nebo zvětšování děr?) dva večery. A zároveň je vidět, jak se celá konstrukce o 1 mm nevešla na zamýšlený podstavec, ačkoli druhá strana lícuje přesně a nikde není žádná mezera. Dřevo...

 Tady se už blížím ke konci. Zbývá posledních 20 koleček a už jen pár osiček.

 Podstavec s převodovými koly na osy předních a zadních kol.

 Když se kousky, po kterých jezdí další dílek, navoskují, snad nebudou při pohybu vrzat.

Jednou je v návodu instrukce, že se má dílek přilepit pod úhlem 135°. Nezbývá než vzít úhloměr, vyrobit si šablonu a počkat, než lepidlo uschne.

Dělal jsem na tom asi 3 měsíce a šlo by to dát i za týden, kdybych na tom makal opravdu od rána do večera. Výsledek přesný moc není, se dřevem to nezkušený člověk napoprvé asi úplně nedá, ale vše se nakonec pohybuje, jak má. Aspoň když se točí po směru hodinových ručiček :-)

Synovec (10 let) dostal k Vánocům jednodušší model, kytaristu, ale nakonec jsem mu s tím musel pomoct. Vypadají ale parádně. Nakonec ještě (cizí) video lokomotivy, kde se místo kličkou točí nějakým motorkem.

Volby 2013 v ČR s pozměněnými parametry volebního systému

Politické strany si často stěžují na volební systémy. Ty malé by si přály co nejvíce spravedlivý proporční systém, ty momentálně silnější by chtěly, aby jim přiděloval mandátů více, a mohly pak sestavit vládu samy či jen s jedním dalším partnerem v koalici. Pro politické strany totiž není nejdůležitější, kolik procent hlasů od voličů obdržely, ale kolik mandátů za ně získají. V tomto článku jsem se pokusil vybrat několik variant parametrů poměrného volebního systému a aplikovat je na výsledek předčasných parlamentních voleb v České republice v říjnu 2013.

Vstupní data a jejich zpracování

Pro svou analýzu jsem použil oficiální výsledky voleb uveřejněné na volebním serveru Českého statistického úřadu, konkrétně tabulku s údaji za jednotlivé volební obvody dostupnou zde. Vlastní výpočty byly provedeny v mé aplikaci Electoral Sim pro iPad, jejíž funkčnost je popsaná zde a která byla naprogramovaná podle platné legislativy. Korektně vypočítá, kolik mandátů má být přiděleno ve volebních obvodech (krajích), a v každém z nich provede přepočet počtu hlasů získaných stranami na mandáty. Kontrolou správnosti algoritmu snad může být to, že mi výsledky voleb od roku 1998 až po 2013 vyšly stejně jako ty oficiální.

Volební systém používaný pro volby do Poslanecké sněmovny ČR

V následujícím textu budu jako laik trochu zjednodušovat, omlouvám se tímto za ne úplně přesná tvrzení, která jsou pro tento text možná správná, ale v teorii by platit nemusela.

Česká republika je rozdělena do 14 volebních obvodů, shodných s kraji. Počet poslaneckých mandátů rozdělovaných v každém z krajů záleží na počtu odevzdaných hlasů v těchto krajích. Kdyby například v 10 krajích nepřišel žádný volič, rozdělilo by se 200 mandátů jen ve 4 zbývajících krajích. V praxi tento systém v obvodech s malým počtem obyvatel rozdělí mezi kandidující strany méně mandátů než ve větších krajích. Například v nejmenším, Karlovarském kraji, se v roce 2013 rozdělovalo jen 5 mandátů, zatímco v největším, Středočeském kraji, dokonce 25. Systém je v tomto ohledu poměrně disproporční. V některých jiných státech jsou hranice volebních obvodů upravovány tak, aby byly obvody přibližně stejně velké.

Pro přepočet hlasů na mandáty se používá D'Hondtova metoda. Celkový prezentovaný výsledek je pak součet mandátů z jednotlivých volebních obvodů. Jak známo, mnou analyzované volby dopadly takto:

Strana	% hlasů	Mandáty	% mandátů
ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL	20,45 18,65 14,91 11,99 7,72 6,88 6,78	50 47 33 26 16 14 14	25,0 23,5 16,5 13,0 8,0 7,0 7,0

Poměrnější výsledky

Své porovnání začnu změnou formule pro přepočet hlasů na mandáty. Místo D'Hondtovy metody použijeme kvóty Hareovu a Hagenbach-Bischoffovu. Ta první je matematicky přesně poměrná, ale kvůli potřebě celočíselných výsledků (počet mandátů) je třeba rozdělit zbytek mandátů ještě v tzv. druhém skrutiniu. Druhá metoda je jí podobná, mírně nahrává větším stranám a byla používaná v ČR do voleb v roce 1998.

Strana	% hlasů	Hare			Hagenbach-Bischoff
		Mandáty	Rozdíl	% mand.	Mandáty	Rozdíl	% mand.
ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL	20,45 18,65 14,91 11,99 7,72 6,88 6,78	47 42 34 28 18 16 15	-3 -5 +1 +2 +2 +2 +1	23,5 21,0 17,0 14,0 9,0 8,0 7,5	48 44 34 28 17 15 14	-2 -3 +1 +2 +1 +1 0	24,0 22,0 17,0 14,0 8,5 7,5 7,0

Sloupec s procenty mandátů nám může napovědět, jak moc je systém poměrný. V ideálním stavu by se hodnoty z něj měly blížit hodnotám ze sloupce s procenty hlasů. Raději ještě upozorním, že vstupní data jsou stále stejná. Změna by byla jen ve volebním zákoně, tedy v matematice přepočtu. V případě Hareho metody by teoretická vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL měla celkem 104 mandátů.

Méně poměrné výsledky

Následující formule přepočtu hlasů na mandáty jsou principiálně stejné jako používaný D'Hondt, liší se jen koeficienty pro dělitele. Zatímco D'Hondt má dělitele 1, 2, 3, 4, 5, atd., metoda Imperiali začíná dvojkou, tedy 2, 3, 4, 5, 6, atd., a více zvýhodňuje velké strany. Jako další formuli jsem vybral upraveného D'Hondta, který začíná dělitelem 1,42 (tzv. "koeficient Koudelka").

Strana	% hlasů	Imperiali			D'Hondt - upravený
		Mandáty	Rozdíl	% mand.	Mandáty	Rozdíl	% mand.
ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL	20,45 18,65 14,91 11,99 7,72 6,88 6,78	52 46 32 26 16 14 14	+2 -1 -1 0 0 0 0	26,0 23,0 16,0 13,0 8,0 7,0 7,0	54 50 37 27 12 9 11	+4 +3 +4 +1 -4 -5 -3	27,0 25,0 18,5 13,5 6,0 4,5 5,5

S upravenou D'Hondtovou metodou by tak mohla vzniknout jen dvoučlenná vládní koalice ČSSD a ANO.

Extrémní případy

Ještě jsme nezkoušeli měnit počet volebních obvodů. Jejich větší počet teoreticky opět nahrává větším stranám a generuje více disproporční výsledky. Naopak nejspravedlivějším volebním systémem by v tomto ohledu měl být systém s jedním volebním obvodem, tedy v našem případě bez rozdělení na kraje. Kdybychom k němu přidali ještě Hareovu kvótu, dostaneme nejpoměrnější výsledky.

Na druhou stranu, pokud stát rozdělíme na 35 volebních obvodů, jak bylo navrhováno ve volební reformě z doby tzv. Opoziční smlouvy, v každém obvodě se bude rozdělovat velmi malý počet mandátů, a na malé strany se prostě "nemusí dostat", navíc, pokud jako formuli použijeme upravenou D'Hondtovu metodu, jak bude patrné v následující tabulce. Tuto reformu odmítl Ústavní soud jako příliš se odchylující od principu poměrnosti zakotveného v Ústavě.

Viz Wikipedia: Změna systému přidělování mandátů do PS PČR v roce 2000

Poznámka: při modelování tohoto posledního případu jsem zjednodušil vstupní data tak, že v každém volebním obvodě získaly kandidující strany stejná procenta hlasů jako v celé republice. Správně by se měly zisky hlasů z jednotlivých malých okrsků sečíst podle nového rozdělení, ale toto není v mých silách. Správný výsledek se tedy bude od mnou vypočítaného lišit. Velikost volebních obvodů je však zpracována relativně přesně.

Strana	% hlasů	Hare, 1 obvod			D'Hondt - upr., 35 obvodů
		Mandáty	Rozdíl	% mand.	Mandáty	Rozdíl	% mand.
ČSSD ANO KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL	20,45 18,65 14,91 11,99 7,72 6,88 6,78	47 43 34 27 18 16 15	-3 -4 +1 +1 +2 +2 +1	23,5 21,5 17,0 13,5 9,0 8,0 7,5	73 70 40 17 0 0 0	+23 +23 +7 -9 -16 -14 -14	36,5 35,0 20,0 8,5 0,0 0,0 0,0

Zde vidíme, že v posledním případě by v Poslanecké sněmovně vznikla levicová většina ČSSD s KSČM, ačkoli dohromady získala od voličů jen asi třetinu hlasů. Zajímavé také je, že výsledky pro Hareovu kvótu s jedním volebním obvodem vyšly o trošičku více disproporční než v případě 14 obvodů.

Závěr

Mým cílem nebylo hodnotit uvedené varianty. Chtěl jsem jen poukázat na to, jak volební matematika může při stejném výsledku voleb ovlivnit zastoupení politických stran a hnutí ve sněmovně, což je v důsledku důležitější, než kolik procent hlasů strany získají.

Zkušenosti s Roombou

Před měsícem jsme si domů pořídili robotický vysavač. Dřív mi tyto vysavače přišly jen jako ptákovina, ale jak jsem se o nich dozvídal víc a víc, postupně zvítězilo mé nadšení pro všechny moderní hračky. A také představa, že si budu místo pocení při vysávání více užívat :-). Rád bych se tu podělil o ty měsíční zkušenosti.

Vybrali jsme vysavač Roomba od firmy iRobot, model 555 s možností programovat čas startu vysávání. Proč Roombu a ne vysavač od jiného výrobce? Nejvíc mě přesvědčil článek Patrika Zandla, který srovnával Roombu s levnějším vysavačem CleanMate. Roomba má v sobě promakanější software. Také beru Roombu jako jedničku na trhu, tedy ověřený, celosvětově populární výrobek.

Funguje tedy? Ano, jsem celkem spokojený. Klasickým vysavačem sice uklidíte byt rychleji a snad i pořádněji, ale od té doby, co máme Roombu, jsem vytáhl "velký" vysavač jen jednou, kdy se králík rozhodl rozcupovat koberec a vytrhal z něj obrovské množství vláken. Co vy byste vysávali 10 minut, Roomba zvládne za hodinu. To nevadí: zapnete ho, když odcházíte do práce. Sám se po dokončení práce dojede nabít a vy jednou za pár dní vysypete prach a vyčistíte kartáče.

V základním režimu jezdí Roomba po místnosti náhodně, odráží se od stěn. Mám pocit, že na začátku se snaží objet celou místnost podél zdí a vysaje tak prach hromadící se nejčastěji právě tam, a pak teprve začne tu náhodnou projížďku po zbytku podlahy. Díky té náhodnosti se může stát, že některá místa vynechá. Předpokládá se ale, že se vysavač používá častěji (obden?) než klasický, a příště ta vynechaná místa už přejede.

Zdá se mi, že nejlíp funguje na koberci. Dřív jsem měl potíže dostávat z koberce vlasy, šly pořádně jen po namontování elektrické hubice s točícím se kartáčem. Roomba takový kartáč má a vlasy a jiná vlákna perfektně vybere. A zajede i pod postel. Určitě se musela v bytě snížit prašnost. A králičí nepořádek neleží na zemi až do týdenního úklidu.

Nevýhodou je, že musíte byt na Roombu připravit. Na zemi se nesmí válet papíry, oblečení. Odsunout či zvednout židle, pokud si chcete být jistí, že vyluxuje pod stolem v jídelně. Roomba je až nečekaně velký, má průměr asi 30cm, takže užšími místy neprojede.

Také si musíte dát pozor na dveře. Párkrát se nám stalo, že za sebou dveře "zavřel" - projel do místnosti a zatlačil na dveře z druhé strany a pak se nemohl dostat ven. Stačí se ujistit, že jsou dveře dost otevřené, aby se za ně nedostal. Také je nepříjemné, že se Roomba párkrát zasekl pod závěsným záchodem. Má sice spoustu senzorů a algoritmus na automatické vyprošťování, ale existuje jeden úhel, pod kterým když k záchodu najede, musíte ho vytáhnout ručně. Naštěstí se to stává díky náhodnosti ježdění jen velmi málo často.

A ještě jedna příhoda s Roombou. Máme u dveří postavené složené zahradní židle. Opřené o zeď, vybalancované. Roomba do nich rád strká a často židle najdeme popadané na zemi. Doteď je mi záhadou, jak se z nich dokáže dostat. Spadnou přece na něj!?

Závěr: spokojenost. Mám ho rád. Takové domácí robotické zvířátko.

Nový Sony Reader za starý

Před 3 roky jsem si pořídil čtečku elektronických knížek Sony Reader PRS-500, tehdy novinku. V těchto dnech ji Sony oficiálně poslalo do důchodu s nabídkou posledního faceliftu zdarma.

O co se jedná? Předně o to, že Sony přechází ve svém online knihkupectví na nový formát ebooků (ePub), který PRS-500 nepodporuje. Tato změna je nejspíš pozitivní, vzhledem k tomu, že ePub je formát otevřený a je podporován širokým polem čteček. Původní LRF byl stvořen Sony. Současné modely PRS-300 a 600 samozřejmě ePub podporují, o generaci starší PRS-505 jej získal v jedné aktualizaci firmwaru.

PRS-500 má smůlu. Firmware s ePubem neexistuje. Pro mě to tak znamená, že si už nebudu moct pořídit žádný nový ebook.

Aby si Sony neznepřátelilo své první nadšence e-Inku, rozjelo záchrannou akci. Můžete jim poslat svůj starý PRS-500 a oni vám do něj v továrně nahrají firmware podporující ePub (vše zdarma), nebo si můžete koupit novou čtečku (PRS-300 nebo 600) a při odevzdání staré získáte slevu $50 nebo $75. Vše vypadá dobře. Máme tu ale jedno ALE. Je to jen pro lidi žijící v USA. Jinde se totiž původní Reader neprodával.

Naštěstí se na serveru MobileRead našlo pár lidí, kteří jsou ochotni akci provést za vás, když jim svůj Reader pošlete. Vyplatí se tedy využít nabídky?

Koupě nového se slevou se zdá být OK. Hodně se mi líbí současný PRS-300. Navíc můj starý Reader nejede na Vista-64bit a nemá mass-storage (vyžaduje nainstalované ovladače i jen pro dobití baterií přes USB), což mi dost vadí. Jenže na eBay se dá prodat starý Reader i za $150, tak proč ho dávat Sony za $50? Takže si zvolit aktualizaci firmwaru? Jako bylo by to fajn, i by to byla nezapomenutelná, šílená akce s posíláním Readeru do Ameriky a zpět (kolikrát bych asi platil clo? :-) .

Přemýšlel jsem o tom, ale asi do toho nepůjdu. Přeci jen, ruku na srdce, kolikrát jsem si pořídil z jejich obchodu knihu? Jen párkrát na začátku (díky kreditu, co jsem získal při koupi čtečky, ehm). Budu mít po aktualizaci i české fonty, které jsem tam dohrál jen díky šikovnému ruskému hackerovi? Bez češtiny bych čtečku musel vyhodit (ve skutečnosti by se nejspíš nějaký nový způsob čtení českých knih našel). No, za ta rizika mi to nestojí. A až se poblázním do nové čtečky, starého Readera prostě někomu daruji. Tobě, Sony, to nebude :-).